Nedávno jsem si vzpomněl na situaci tak sedm let zpátky, kdy jsem šel po jedné brněnské ulici, měl jsem sluchátka a poslouchal jsem nějakou audioknihu, myslím že to byla Mabel Katz, a ona tenkrát řekla úplně obyčejnou myšlenku. Ta myšlenka mě ale úplně zastavila a já jsem ji pochopil zcela novým způsobem. Tenkrát do těch sluchátek řekla: „Úspěch přijde až...
Možná se to zdá zvláštní, ale když jdeme do úplné podstaty, do úplného vnitřku toho, co my jako lidé můžeme v tomhle životě, v téhle naší realitě dělat, co máme k dispozici, tak zjistíme, že máme k dispozici jenom jednu jedinou věc. Že k tomu, abychom šli životem a tvořili, používáme jen jednu jedinou věc, a tou je naše pozornost. My totiž...
Nedávno ke mně přišla myšlenka, že naše zdraví, dokonalé plné zdraví, je náš přirozený stav. Že naše zdraví není něco, za čím se musíme honit, na čem musíme pracovat, co bychom měli někde hledat, k čemu bychom naše tělo měli nějakými technikami, nějakou výživou, nějakým cvičením, nějakými všemožnými způsoby dovést. Že zdraví je naše přirozenost. Že zdraví...
V tomhle článku se s vámi chci podělit o dva takové principy. My lidé s nimi jdeme životem. Tedy já rozhodně. Je to princip umožňování a princip usilování. Umožňování V tom prvém případě – umožňování – dovolíme věcem, aby se staly. Umožníme věcem, aby se staly přirozeně, aby se staly ve svém čase, aby se staly tak, jak...
Krásné letní dny… Chvála pomalosti. Termín jsem si půjčil od autora stejnojmenné knihy Carla Honoré. Připomněl mi téma, které se mi do života vrací: POMALOST. První oblast, kde mi pomalost způsobila malou revoluci byl sex. Co? Pomalý sex? Ano, nebo také měsíční milování, vědomé milování, slow sex a jiné názvy. Prostě ne vše co vidíme kolem nás...
Děkuji, to stačí. To jsou slova moudrých, zkušených, často starších lidí, kteří něco v životě pochopili. Bohužel to nejsou vždycky slova nás všech ostatních, kteří často v životě tohle neumíme nebo nechceme nebo úplně odmítáme říct: Děkuji, to stačí. My totiž v životě chceme především to, co nemáme. To znamená, honíme se za dalšími věcmi, za novými věcmi,...
Vím, že my lidé se častěji honíme za dobrým pocitem a chceme mít dobré pocity. Ale možná to je ten omyl, to je ten přístup, který nakonec nevede k výsledkům. Co když odhalíme špatný pocit, identifikujeme místa v životě, kdy se necítíme dobře, kdy nejsme ok, kdy zažíváme nějaké špatné pocity, tak co když oddělíme tyhle situace a zůstane...
Všimli jste si, že jsme se přehoupli do druhé půlky roku? :) Prázdniny jsou tak dobrý čas na otázku: Jaká byla a jak mi je? Procházka po horách, v lese, bazén, možná pláž, relax, kniha a tahle otázka: Jak mi teď je? Jen si všimnout, jak se cítím. A jak jsem se cítíl poslední měsíc? Posledních pár měsíců, poslední půl rok? Co...
Nedávno jsem si při čtení uvědomil velký rozdíl mezi tím mít do něčeho vhled a něco se učit. Je velký rozdíl, když něco pochopíme, něco si uvědomíme, najednou se nám otevře nějaká moudrost, najednou dostaneme jakoby přístup k něčemu, k nějakému vědění, které nám do té chvíle nebylo k dispozici. Dostaneme nějaký vhled inside, zažijeme AHA. Tahle oblast je obrovská...
Dát své slovo. To je magická věta. A nejen magická věta, je to magie toho, jak v lidském světě tvořit, jak v lidském světě taky fungovat, jak v lidském světě tvořit svůj život, vztahovat se k lidem. Je to způsob, jak vytváříme příběh, který si o nás myslí další lidé. Protože to, co nás tvoří v našem lidském světě, je jazyk,...
