Chtěl bych se s vámi dnes podělit o pár myšlenek kolem tématu touhy. Touha má totiž takové dvě strany mince, které si myslím, že jsou obrovsky zajímavé a je důležité si je uvědomit, aby nám touha v životě mohla skutečně dobře sloužit.
Touha je totiž na jedné straně něco, co nám dává obrovskou energii do života. Touha je vlastně takový náš vnitřní kompas toho, co chceme, po čem toužíme, co je teď pro nás správné, pro co chceme ráno vstát z postele, pro co chceme pracovat, s kým chceme být, co chceme dělat, kde a jak chceme trávit čas.
To všechno nám pomáhá identifikovat naše touha, když se spojíme s tím vnitřním hlasem, po čem toužíme, možná je to nějaký náš vnitřní hlas, nějaká naše intuice, možná je to hlas, který někde z výšky stahujeme, a tahle vnitřní touha nám ukazuje, co v životě chceme.
A je to myslím obrovský vnitřní motor, vlastně taková baterie, která vyživuje obrovské množství našeho konání a dělání v životě. Možná všechno, co v životě děláme, ovládá naše touha.
Zároveň ale pokud nevidíme tu druhou stranu mince, tu druhou stranu naší touhy, tak se může stát, že jsme skrz to naše neustálé chtění a toužení velmi unavení, možná už nemocní, možná necítíme vnitřní naplnění, možná nám něco v životě chybí. Nakonec jak řekl Buddha, pokud se zbavíme naší touhy, dojdeme k osvícení.
Pokud přestaneme toužit, najednou zjistíme, že vlastně jen v samotném bytí můžeme být úplně v klidu, můžeme být úplně v pohodě, můžeme být šťastní. Bez té touhy neustále za něčím jít, někdo by řekl neustále se za něčím plahočit, honit, vlastně zjistíme, že všechno je v naprostém pořádku, že jsme vlastně spokojení takoví, jací jsme, že vlastně nic nepotřebujeme, že možná žádnou touhu ani nechceme, že možná v té prázdnotě, v té nicotě je úplně všechno, co potřebujeme pro to naše bytí, pro to naše naplnění.
Myslím si, že ta odpověď je právě ve spojení těchto dvou věcí. Myslím si, že je úžasné spojit se s něčím vyšším v nás, s tím naším bytím a uvědomit si, že k tomu, abychom měli ze života radost, abychom cítili naplnění a štěstí, nic nepotřebujeme. Nic z toho vnějšího světa nepotřebujeme k tomu, abychom byli opravdu vnitřně vyživeni.
Ale zároveň to, co nám lidský život umožňuje, naplňovat naše touhy, užívat si je, nechat se jimi oblažovat, vlastně následovat tu touhu a tvořit, z těch myšlenek tvořit v hmotě něco, co za námi zůstane, je velmi přirozenou lidskou vlastností.
A tak pokud tyhle dvě věci dokážeme spojit, tak si myslím, že jsme objevili magii a kouzlo, pravé kouzlo slova touha a to, jak nám v životě může skvěle sloužit.
JEĎTE SE MNOU NA VLNĚ
Ano, je to ono! Nádherně prožito a řečeno. Děkuji.
Zdravím pán Kirš … dlhšie som rozmýšľal či sa spýtať otázku, ktorá mi vyskočila počas pozerania tohoto videa. Vaše videá boli pre mňa vždy inšpiratívne, a nejedno bolo isto aj na tému túžby, ale dnes ste hovorili o zbavení sa túžby, o tom že k pocitu úplnej naplnenosti vlastne nepotrebujeme nič z vonkajšieho sveta, žiadne statky, nič po čom túžime. Len to kým sme a čo máme.
Moja otázka teda znie: Viete si predstaviť, alebo prežívali ste uvedomenie si tejto skutočnosti aj predtým, ako ste dokázali naplniť niektoré svoje najväčšie túžby? Predtým, ako z vašich pliec opadol tlak na to, posúvať sa k vytýčeným cieľom a zabezpečiť si v živote spokojnosť po ktorej ste túžili?
Pozdravujem a želám všetko dobré.
Ne. Myslim za tato zkusenost je neprenositelna. Dekuju za dotaz. Dk