V životě jsem vždycky vnímal, že moje nálada je něco, co jsem já. Šel jsem životem a říkal jsem si, no to mám dneska zase náladu nebo to je nálada. Nebo i v komunikaci mezi sebou si lidé často říkají, no ten je zase v náladě nebo to byla náladička. A tak jsem nějak vnímal, že já jsem ten, kdo tvoří tuhle náladu a stává se tou náladou.
Nedávno mi došlo, že to, kdo jsem, je až za tou náladou. Protože jsem tak nějak více rozpoznal, že to, co tvoří naši náladu, není tak to, co jsme my jako naše podstata toho bytí, ale že naši náladu tvoří naše myšlenky. Že to, co si právě myslím, spouští nějaký můj pocit, no a když si toho myslím více, tak to spouští více pocitů a všechny ty pocity se spojí v nějakou emoci a to všechno vytvoří náladu. A to na mě někdy sedne jako nějaká deka nebo jakýsi filtr a já se skutečně v tuhle chvíli stávám tou náladou, ale tak trošku nevědomě, protože skrz to, co si myslím, vlastně ovlivňuji svoji náladu, své bytí.
To, co jsem si uvědomil, je, že když si toho všimnu, když si všimnu, že se jednou ráno probudím a nálada není nic moc a další ráno se probudím a připadnu si úplně skvěle a chci vyrazit do toho světa, najednou jsem si uvědomil, že v okolních věcech se nic nemění, ale to, co se mění, je ten můj stav, ta moje nálada. A začal jsem postupně přikládat menší důležitost tomu, co si zrovna myslím a jak se skrz to cítím. Jako bych se přestal trápit tím, že mám zrovna ne úplně optimální náladu.
A když se tohle stane, tak mi to umožní tak nějak mávnout rukou nebo někdy říkám na některé věci, které si myslím, no a co, dál, a ta špatná nálada jaksi odejde. Jako by ta mlha, která se někdy objeví v našem životě, prostě skrz to odešla dál.
Je to mnohem efektivnější než se špatnou náladou bojovat nebo se ji snažit nějak měnit nebo vlastně se ji snažit nějak znásilňovat, to není úplně funkční. Důležité je si uvědomit, že naše nálada je jenom to, co si zrovna teď myslíme. Protože to, co si teď myslíme, vytváří všechny naše pocity.
My vlastně vždycky plně prožíváme jenom to, co si myslíme. Tam někde za našimi myšlenkami a za našimi náladami jsme pořád my, ta naše esence, ta naše podstata, naše duše, můžeme tomu říkat různými slovy. Naše moudrost, intuice, zdravý rozum, to tam pořád je. Je to za naší náladou, za našimi myšlenkami, které se mění, přicházejí a odcházejí. Čím více se díváme za tu naši dennodenní mysl, často velmi bouřlivou mysl, mám pocit, že tím více jsme v klidu, v pohodě, tak nějak uvolnění a věci nám jdou víc v klidu a víc v pohodě.
Takže tolik dneska pár vhledů o náladě. Možná můžete sami pozorovat svoji náladu během dne, ráno, všímat si, jak vlastně vaše nálada je ovlivňována tím, co se vám honí v hlavě.
Audio:
JEĎTE SE MNOU NA VLNĚ