Dnes bych se s vámi rád podělil o citát Marianne Williamson, který mi nedávno poslala moje žena SMSkou. Přečetl jsem si ho a v tu chvíli jsem se zastavil a říkal jsem si: Wow, tohle je přesně ono. Tohle je přesně ono, co ukazuje na podstatu, na realitu, co je velmi blízko toho, jak věci ve skutečnosti v životě fungují.
Jak ten citát zní?
Ego říká: „Jakmile vše zapadne na to správné místo, pocítím klid.“
Naše duše ale říká: „Najdi svůj klid a pak všechno zapadne na správné místo.“
Ať už to ego je nějaké naše nepravé já, malá mysl, nějaká naše úporná mysl nebo rychlá mysl, a jestli ta duše je naše intuice, naše moudrost, nějaké vyšší vedení, nějaký šestý smysl, ať už je to cokoliv, tak mám pocit, že rozdíl v těchto dvou kvalitách je naprosto zásadní.
Většinou fungujeme a pohybujeme se životem tak, že když se postaráme o všechno kolem nás, aby děti byly v pohodě, naše práce byla v pohodě, naše peníze byly v pohodě, naše zdraví bylo v pohodě, potřebujeme všechno dát na místo, ve všem udělat pořádek, a až to bude, tak doufáme, že pocítíme klid. Až to bude, tak si řekneme: Wow, tak jo, takže teď si mohu chviličku vydechnout, můžu si chvilku odpočinout, teď si můžu zažít chviličku relax.
A možná to znáte ze svého života. Možná jdete tímhle pár let, pár desítek let a pořád se snažíte ty věci dát do souladu, dát je na to správné místo, a čekáte, že až se to stane, tak pocítíte klid. Pak možná dneska může být tento citát od Marianne pro vás velkým AHA.
Protože pokud přijmeme, že to může být naopak, že když najdeme ten náš klid přesně v té situaci tady a teď, tak, jak věci jsou, ve chvíli, kdy najdeme vnitřní klid, vnitřní rovnováhu, nějakou vnitřní harmonii, prostě přijetí toho, co teď je, přijmeme, že věci tak, jak jsou, jsou naprosto v pořádku, to neznamená, že s nimi v dalším kroku nemůžeme něco dělat, ale pokud v dané chvíli ucítíme ten vnitřní klid, tak skutečně v tu chvíli všechno zapadne na správné místo.
Celý náš systém se zklidní a najednou, světe, div se, se nám ten vnější svět zdá nějaký lepší, pozitivnější, optimističtější. Najednou nás tak nerozčiluje ani šéf v práci, naše firma, naše podnikání, naši kolegové, manželka, děti. Najednou, když jsme v tom stavu, kdy máme svůj klid, se nám ten život zdá tak nějak v pohodě.
Nechť vám tento citát připomíná tenhle stav bytí tak nějak v pohodě co nejčastěji, protože si myslím, že to je ta nejlepší cesta životem. Být tak nějak v pohodě, v klidu, zrelaxovaní, ve vnitřním míru. Když máme tenhle stav, tak věci do sebe zapadají, objevují se synchronicity, objevují se ty náhody, my zažíváme flow v životě a celá ta cesta životem jde mnohem snadněji. Takže si připomínejte tento citát od Marianne Williamson co nejčastěji.
Audio:
JEĎTE SE MNOU NA VLNĚ
Ahoj Davide Kirši,
sleduju růst tvého infobyznisu od doby, kde mi mail zahlcovaly jásavé maily o tom, jak jde všechno hezky a samo, když tě lidi poslechnou. Ale jen zprostředkovaně – tím, jak vliv firmy mění vztahy v naší rodině.
Vzhledem k tomu, že můj kluk (Kuba Koňas) u tebe pracuje, tak si dovolím tenhle dopis napsat i pod mail, který mi dnes po delší době přistál v počítači. A začnu od toho citátu všech citátů. Ty dvě věty jen popisuí vztah mezi vědomím a podvědomím člověka – jsme DVOJPRVKEM těchto dvou vnitřních protisměrných sil, řízených a ŘIDITELNÝCH lidským anebo umělým jazykem.
Vybral sis do videa i do života cestu klidu a plynutí – stejně jako můj Kuba. Co asi oba nevíte, je, že budhizmus byl prvním výsledkem tlaku egyptské doktriny řízení populace (Sefer Jecira) do asijské populace – a to dávno před tím, než jsme se naučili historii, datovanou naším letopočtem.
Asi také nevíš, že křesťanství vznikalo dávno před naším letopočtem – a to mořskou cestou egyptského „učení křestu“ do Asie. Tahle informace je podstatná pro smysl tohoto psaní, proto jí musím trošku rozvést.
Tam, kde se smísilo řízení populace skrze „tabulku 49 bukev“, fungující v ruské části Asie (my je známe jako pohany) s vlivem nového konceptu řízení populace, obnoveného v Horových chrámech do podoby pravidel a symbolů latiny a matematiky – tam je v Asii dnes Řecko. Dokladem jsou tvary řecké abecedy a nutnost (mnohem později!) změnit latinské číslice za „arabské“ (přesněji Asijské/indické). Nebudu tě unavovat dějinami, ale je třeba vědět, že budhizmus je cestou „pasivního odporu“ – netlačit na to, co nemohu změnit. A tam je klíč k tomu, proč odmítám Kubovu a teď i tvou cestu nenápadného, ale vlezlého tlaku mailové a lidské komunikace (jásavá videa). K tomuto psaní mi stačila tvá větička o potřebě spolupráce. Že cesta od nápadu vede ke hledání nadšensců – ale i „zblbnutí“ lidí, kteří budou nějaký projekt rozvíjet. Příkladem může být „velikán“ Hitler a jemu podobní.
Bohužel jdete podobnou cestou, byť v mnohem menší míře tlaku, ale s vyzněním stejných emocí.
Ono totiž pro každý nápad „stačí sehnat lidi na práci“. Podle mě je třeba se zamyslet nad filosofií a etikou cesty, která pro vytvoření tvého/mého pocitu relaxace – klidu v duši – získáváním lidí způsobem, který se mnoho neliší od vměšování. Vměšování je už začátkem pro násilí. Naštěstí existuje šuplík na „spam“, takže možnost volby každý máme.
…sleduji tímto dopisem jen „druhou stranu mince“, která vás dva a všechny lidi podobného založení živí.
Budhista současného typu v rámci volnost plynutí událostí zkrátka spoléhá na to, že některé události, které by mohl, ale nemusel řešit lépe – nechá „plavat“. Zvláště tehdy, kdy by jeho vstup narušil „klidové“ vazby k jeho práci nebo vztahy v jeho rodině. V naší rodině se to projevovalo v ignoranci hodnoty času ostatních lidí (tedy mě a mé ženy). Už jsme si doma vyříkali, že dodržet čas schůzky (oběda apod) je závazek obou stran, týká se vkladu (práce s přípravou) osobního času do schůzky. V případě, že se termín nedá stihnout vždy přijde na řadu schopnost popsat anebo nepopsat důvody.
…proces zdůvodňování kroků zkrátka chyběl a chybí v širší společnosti stále.
Ty a mnozí další pracujete s otázkou „Co když….?“- navrhnete destrukční scénář a vaší cestu z něj. (protože jinak byste se neuživili).
Ano, Wedos je dobrý koncept, vytvářený nadšenými lidmi – stejnou ideou. Pro mě je sice jeho ovládání hůř pochopitelné, ale „počítačový lid“ se v něm orientuje zřejmě snadno. Vliv jazyka na myšlení je téma, co mě provází celý život – a výsledky se dostavují. Proto píšu.
Snad je ale aspoň tobě zřejmé, že VYTVOŘIT pracující NADŠENCE je dvojsečné, Hitler to také se svou arijskou rasou myslel dobře.
Cílem mojí reakce na „citát všech citátů“ je ukázat na nebezpečí odezdikezdizmu, ale i chvála budhizmu – systému „pasivní rezistence“ zkrátka nepatří do mých priorit.
Každé urychlování cesty k cíli vede k pozdějšímu negativnímu dopadu, to je fakt, který si budhizmus zbožštil.
přesto urychlujete úspěch firmy skrze maily i tohle video koučování – aniž byste uváděl argumenty z druhé strany. Zkrátka Barnum v českém prostředí. V čase videa 2:32 jsi předjímal stav, který ale v reálu ještě neexistoval. Že věci „tak jak jsou“ jsou v naprostém pořádku. ALE: Překlopit v dalším kroku např. nemocné děti, hádavou manželku, blbce v práci apod.. – to je ta skutečná realita části lidí, které oslovujete. V dalším „okamžiku“ přichází kouzelná formulka „SKUTEČNÝ KLID“, do kterého VŠECHNO zapadne jak má. Návod k realizaci „skutečného klidu“ ale vede do tvojí náruče, do systému, pro který jsi zbaňkoval dost lidí, který funguje dobře v rámci kvalit lidí, kteří ho tvoří – a protože programátoři mají myšlení podmíněné prostředím jejich obživy, tak lidi mého typu mají s ovládáním potíže. Programátor neuvažuje symetricky, ale vektorově. Na to mě upozornil Kuba, když jsme se bavili o tom, proč si v otázkách programování nerozumíme. Z výchozího zadání vytváří programátor jednosměrný způsob chápání vztahů mezi lidským (symetrickým) myšlením (pro a proti) a myšlením „strojů“, které je vedené pravidly pro matematiku, vektorem trvalého růstu. A že matematika je sice globálním, ale velmi nedokonalým jazykem pro emoce člověka – to zjišťujeme s Kubou při každé diskuzi o tom, jak počítače fungují a tím, jak mají fungovat „lidsky“ (uživatelská přívětivost pro mojí generaci končí u Facebooku,…bééé). A to by se mělo změnit i přesto, že důchodci nejsou cílovou skupinou programátorů.
Dám příklad:
Jsem autorem konceptu vyjednávacího nástroje, který postupně promění paradigma lidské společnosti, nevím kdy, ale promění. Důvodem pro takové tvrzení je vyřešení teorému Kurta Gödela, týkající se (v míře chápání čtenáře) hodnocení pravdivosti poznávacích systémů – tedy jazyků. Znění jeho vět v matematickém prostředí jsem převedl do „rovnic“ (shod) v etnickém jazyce. Jde o objev, který vychází z principu sebeřízení informačních vrstev, což jsou termíny, pro které nemá většina populace zatím nějaký obsah. To ale neznamená, že tam obsah chybí.
Zrání poznávacích systémů=jazyků probíhá nezávisle na našich přáních, zřejmě přijde doba, kdy projekt Karaodyn někdo dokončí. Mě ale byl milejší můj „finanční i duševní klid“ potom, co ze mě počítačoví experti (firmy) vytahaly bez jakéhokoliv výsledku cca 200 tisíc, protože jsme si nebyli schopni ujasnit zadání.
Princip dvou vět citátu, dvou vět Gödelova teorému odpovídá dvojímu vyhodnocování „míry pravdivosti“ ve struktuře Karaodynu. Účastníci v souladu se svým vzděláním vkládají doby svých souhlasů (s řečí jednoho či druhého řečníka) do časových databází, potřebných pro dvojí vyhodnocení.
Hodnota pravdivosti je stejně živá a měnící se – jako jsou živí lidé a jejich systémy hodnocení. Pravdy, platné pro určitou dobu jsem jen posunul do mikrosekund lidského uvažování, do asociačních vazeb mezi vnitřním nebo vnějším zadáním (míra lobbování) a jeho řešením v podobě souhlasu se svým svědomím – v daném okamžiku. A následné vyhodnocení „směru k cíli“ (k řešení problému) jsem doplnil vyhodnocením „z protisměru“ – ze získaných kratičkých i delších „dob souhlasu“.
…a proč toto píšu? A zrovna tobě a Kubovi? …protože jsem sice já v klidu, ale pro vyjednávání různě velikých nejen politických a odborných problémů by se ta moje „hračka“ uplatnila víc, než je kdo ochoten připustit. A má to svůj důvod.
Moje chápání poznatků o dějinách jazyků (=poznávacích a řídících systémů pro každého člověka) vychází z dějin, které jsme se nesměli a tím ani nemohli naučit – ke kterým se teprve blížíme hledáním informací na internetu.
Každý kalendář je zápisový systém pro opakující se procesy, tedy i takové, týkající se vývoje lidstva. Kalendář asijský, dnes považovaný za slovanský – je o 5508 let starší než začátek našeho, disponuje tak poznatky za 7525 let. A obsahuje argumenty, které uplatňuje v současnosti vedení Ruska.
…a mnozí víme, že se různé poznatky dají vnímat v meditaci (v jiné frekvenci mozku), to vědí nejen budhisti a jejich fanoušci.
Mě stačil tento způsob vnímání („léčený“ v blázinci) k vytvoření kostry pro nové paradigma, které se začalo realizovat s nástupem Trumpa v USA a nástupem Babišovy vlády u nás.
Tito dva naplňují „archetyp trojice“ – vztahu síly dvojice ke třetímu (2:1 nebo 1:2), kde tím třetím je Putin a jeho znalosti řídících systémů pro lidskou populaci.
KSB a DVTŘ jsou koncepty, vyšlé z dvojice velmi starých řídících systémů „stromu poznání“ a „květu života“. Vysvětlení té cesty si ale nechám na jindy, nechávám události plynout…. A občas nabídnu téma k řešení.
Všechno je otázkou míry opakování – hodnoty tlaku, který opakováním vzniká a zůstává ve všem, co díky existenci tlaku vzniklo. A tlakem (existencí protisměru) vzniklo VŠECHNO, včetně hmoty a živých, myslících lidí….
odkaz na video https://l.facebook.com/l.php?u=https%3A%2F%2Fdavidkirs.cz%2Fcitat-vsech-citatu%2F%3Futm_source%3Dfacebook.com%26utm_medium%3Dcpc&h=ATNqSLsD5iQPRwVkLOn4mjGZdxXqw773YEgRUL4GcC_wz6vPGF1hZEqR3aMTE_87NFlS8G3t0RxASS8gwqItzoJrb_y9VEHGr2vYBqFG0_nJ8WCLhUaHujqSnbRp9G3n7zJoR5WxAwDOncV5MbxMie3__hmzxPWGnj8VV5eFhpgC5wUKcNLppkWTH68EOcohrlP0w5qo2ffC0Z57YKc4OZiEJUDFKVc8y5MQboyDYEo5-uSeYKeTolp72CU990cZc1fBCcZuiqM8LkmG1d6AglTnZ4025fKMWgZJemPjlhScPScETpd_tcRtMTgzKN4HkzLjVl-0KOTZQ7a7PXwTp2ywbdOywTvnKSbeXRaAtsH96MgWJkWuUcLW7aYtXj8MhhebxUTw2fQ7w4r3HrZCu7gU3M4xCKphzCH7E1uU9u3u989tdtxQxkVC4kPrq6ij1dFvd9KFjGRcTRN81iaNfqibS4C-wDb5-Qlx-Skvjqbs5boeluS-1A9KLuH30o3vOEZtuNQGSuDIvTnidv0UEGijqEOq2qZyEN-NmyPr2sBg-E_GOw9fKziSZaY