Zdravím vás dnes z teplého vietnamského kraje.
Vyrazil jsem na cesty trochu se ohřát a dopřát si slunce. Taky oddechnout po pod-zimním, u mě dost intenzivním čase. Time off.
Na kvalitním odpočinku je zajímavé, že se během něj odehraje hodně věcí. Podobně jako jsem se před pár lety učil v kanceláři, že věci se dějí a posouvají i když si jdu uvařit do kuchyňky čaj.
Svět se nezastaví, naše záměry se nerozpadnou, když my se zastavíme, když my oddechujeme a jdeme si vypít čaj.
Zní to banálně, ale já to tak prostě neměl. Myslel jsem si, že aby se něco stalo, musím to „odposouvat“ sám. Až později jsem pochopil rozdíl mezi umožňováním a usilováním. Je to velký rozdíl.
Ale dnes chci mluvit o jiné síle, která je se mnou na cestách…
Je to mega síla, kterou máme. Bereme ji za takovou samozřejmost, že ji pak nepoužíváme pro svůj život vždy uváženě.
Je to síla Slova. Jazyka.
Zamyslete se. Člověk vydá zvuk. Zvuky různých výšek a nížek. Druhý člověk to zachytí. A tento zvuk se v jeho hlavě změní na formu a význam a rozběhne příběh, který může i zabít. I potěšit. I zranit. I rozesmát.
Zázrak…
Síla, kterou používáme každý den mnohokrát. Teď jsem nejspíš od vás tisíce kilometrů daleko. A přesto pár klikiháků, čárek a symbolů, která teď váš zrak přijímá vyvolává představy a obrazy a umožňuje mi s vámi komunikovat a sdílet myšlenky. Fascinující.
Na co tím chci ukázat je fakt, že slovo tvoří náš svět. Realita tam venku je zfiltrována a uzavřena do formy, krabičky a na tu je nalepen zvuk/symbol = slovo. A s těmi krabičkami pak ve svém životě operujeme.
A podle toho s jakými krabičkami hýbeme, takový je náš život. Podle toho, na co myslíme a jaká slova komunikujeme, to pak odráží náš život.
Krabičky od jiných přijímáme a to tvoří náš život. Krabičky druhým dáváme a to tvoří taky náš život. Slova jsou zrcadlem i tvůrčí silou našeho života.
Mnoho krabiček stížností a kritiky = život plný starostí a problémů.
Mnoho krabiček uznání a ocenění = život plný radosti a štěstí.
To, kdo v lidském životě jsme, tvoří naše slova.
To, kdo v lidském životě jsme pro druhé a co si o nás myslí, tvoří naše slova.
Slovo má obrovskou sílu.
Co by o vás svět věděl a co byste byli v dnešní lidské společnosti, kdybyste od narození neřekli a nenapsali jediné slovo? Nevyjádřili jedinou potřebu, jediný názor. Život beze slov. Bez vyjádřené myšlenky skrz slovo.
Žadný email, text, dopis, hlas, slovo. Žádná komunikace slovem. Nic. Bez jazyka. Kdo byste byli?
Nikdo? Někdo jiný? Možná…
(Nechám na vašem zamyšlení se. Kdo byste byli bez jazyka?)
Slovo má neuvěřitelnou moc. (V byznyse, marketingu, prodeji se kolem něj točí vše a celá pozornost.)
Slovo má neuvěřitelnou sílu. (V životě tvoří naši realitu, spouští naše prožívání, aktivuje naše pocity a emoce.)
Jaké první slovo řeknete, až dočtete tento článek?
A komu? Co způsobí? Co otiskne do vaší reality?
Je to na nás. Slovy si tvoříme náš svět.
Je to teď na mně, co řeknu Alici, která sedí kousek ode mě.
Co stvořím a posílím ve svém životě už v další vteřině?
A vy? Co bude vaše další slovo?
– David
PS:
Když jsme u jazyka. Ještě je tu cizí jazyk. Kdo bych byl bez cizího jazyka?
V mém případě bez angličtiny? No aktuálně na cestách dost nervózní.
Pár věcí by bylo dobrodružnějších. :) V byznyse? Ztratil bych přístup k mnohým inspirujícím lidem a proudům. Angličtina mě baví.
Pokud se jí chcete bavit i vy, mám tu jedno doporučení na tip, který jsem dostal minulý týden na obědě. Tak sdílím. Užijte si hodně radosti při učení anglického jazyka jinak.
JEĎTE SE MNOU NA VLNĚ