Klidná síla

Dnes budu docela stručný. Vyjímečně. 🙂

Všiml jsem si u sebe dvou poloh nakládání se silou, kde ani jedna není pro život plně funkční.

První je potlačení síly. Strachem, obavou, nejistotou. Prostě se zastavím a nekonám. Něco ve mě se sekne a nepustí mě dál. A pak stojím, neudělám to, točím se v kruhu.

Druhá je ohňostroj síly. Vystříknu nadšením a entuziasmem, skočím do věcí naplno, sprintuju a dám do toho vše. Abych po čase zjistil, že dál už nemůžu. Vyhořel jsem, unavil se a stačilo.

Když jedu na těchto dvou silách, v podstatě pořád jen něco začínám nebo nezačnu raději nic, protože si to rozmyslím a nebo vím, že stejně brzy skončím.

Ale máme ještě třetí cestu. Fůzi. Spojení a integraci sil vzájemně protichůdných, které když se spojí ve svých kvalitách, vytvoří něco jedinečného, nekonečného a nového.

Je to klidná síla.

Klidná stabilní síla, která pramení z našeho středu. Z naší spokojenosti. Z těžiště našeho života. Z vědomí našeho bytí a síly, kterou jsme. Je to síla tichá, ale konající. Je to síla vytrvalá, ale respektující. Je to síla moudrá.

Když tvořím z této síly, raduji se, život se raduje.

Dovolme si tuto sílu, která pramení v našem srdci, v našem středu, v našem břichu.

Všichni ji známe, není zbrklá, ani plachá.
Je to síla, která tvoří vesmíry. A tvoří i nás.

A tuto sílu můžeme kultivovat, být si ji vědomí a používat ji každý z nás, v našich životech, prakticky, každý den. Když ji dáme pozornost.

Nechť užíváte svou klidnou sílu často.

David