O svobodě

Svoboda má mnoho podob a úrovní. Ale v pravdě je jen jedna…

Nejdříve se chceme osvobodit od fyzických omezení. Chceme svůj prostor, odejít od rodičů, uvolnit se z práce, více prostoru v partnerství, přejeme si více času pro sebe. Více svobody.

Pak to máme. 

A všimneme si, že jsou tu další omezení, které nám brání plněji žít. Najednou to nechceme mít jen tak, jak by se to mělo. Chceme to mít podle sebe, jak to chceme my. A tak si to děláme po svém. Chováme se po svém. Potetujeme si tělo, nosíme hustý hadry, kupujeme si divný věci, děláme věci, „které se nedělají“.

A pak to máme.

Máme to, co jsme chtěli. Podnikáme, dobrou práci. Velký dům, velkou rodinu. Žádný dům, žádnou rodinu. V pátek paříme, v pondělí půstujeme, středy meditujeme, čtvrtky si dáváme vodní dýmku. Plný kalendář všech těch věcí, které jsme si dříve vybrali, protože jsme si to chtěli dělat po svém, mít svou svobodu.

A tak ji máme.

Vymyšlenou svobodu, všechny ty tvořivé projekty, schůzky s lidmi, meditační praxe, osobně-rozvojové přístupy, plné kalendáře. Pořád se něco děje.

A hluboko v srdci se pořád ozývá ten hlas: Je tam něco více? Tohle už je ono? Ta svoboda, kterou jsem chtěl?

Dojdeme vývojem do fáze, když už to vše, co mělo naši svobodu dodat, máme. Ale nemáme svobodu. Ta nám opět někam utekla.

Není to zajímavé?

Tak kde teda je TA PRAVÁ SVOBODA?

Kde leží ten klid a mír?
Chvíle, kdy vám dají všichni a všechno chvíli pokoj a vy to na okamžik pocítíte…

SVOBODA!

Leží ve vás?
Leží Zazaza?
Za tím vším, co jste si mysleli, že vám svobodu dá?

Za věcmi, za prožitky, za pocity, za myšlenkami?
Za filmem života?
Zazaza… ?
Ano.

VKLIDU.
UVNITŘ NÁS.

Ve chvíli, kdy vám dojde, že vy nejste ten film.
Že vy nejste svoje myšlenky. Poznáte svobodu.
Že jste ten, kdo může myslet, může prožívat a cítit. Ale nejste to.

Pravá svoboda je v tom, když vám dojde, že nic z toho nejste.
Že to můžete užívat, ale nejste to.

Že jste obrazovka, která to umožňuje, ale nic to s ní nedělá.
Ona prostě je a zhmotňuje film. A to jste vy.
Ta obrazovka, to vědomí.

A to je konečná svoboda.
Okamžik, kdy ji přestanete hledat v tomto světě.
Protože v tomto světě není.

Proto je tajemstvím. Do chvíle, kdy není.
Kdy víte.

A pak se můžete do toho světa zase vrátit.
Být v něm plně.
Protože víte, kdo jste, že jste svoboda.

Svoboda, která si na chvíli přišla sem na svět hrát.
Jakmile to procítíte v srdci, jste svobodní.

Užívejte ji i neděli.
David