Naše poslání je jednoduché.
Jen mu jako lidé odporujeme a jdeme často opačným směrem.
Naše primární poslání je štěstí. Cítit se dobře.
Jakou formou, prací, činností, nálepkou ho „realizujeme“ je jedno.
Já vím, že se to neposlouchá dobře, že to chceme jinak.
Chceme vědět, co je náš úkol, kam se má jít a co dělat.
Ano, a to vše přijde. Právě ve chvíli….
…kdy je ticho. Kdy jsme vklidu, když jsme šťastní.
Když jste šťastní a vklidu, tak VÍME, CO MÁTE DĚLAT!
Když nejsme šťastní a vklidu, tak nevíme.
A tak jednoduché to je.
Nevíte a nejsme šťastní a vklidu, protože začneme moc přemýšlet, řešit a vymýšlet. Máte více a více myšlenek a to tvoří zmatek.
Když nejsme vklidu, nevíme, nemůžete a necítíme se dobře.
A protože je to takto moc jednoduché, ego hledá pořád spásu jinde.
Až se situace změní, až oni se změní, až to bude jinak.
Nebude.
Nebude to jinak, dokud nebudeme myslet jinak.
Bože, kolikrát jsem obvinil svět a sebe, než mi došlo, že není koho vinit.
Že si prostě jen myslím pořád dokola nepříčetné a nesmyslné myšlenky a pak se cítím pod psa. Že si prostě pořád na něco stěžuju a pak se ještě divím, že mám těžký život. Au.
Zabolí to, když vám to dojde.
Ale pak přijde obrovská svoboda.
Dojde vám, že vy to děláte. Vy to myslíte.Celý ten svět „kolem“ prožíváte v sobě skrze to, co si o něm myslíte.
A až si o něm začnete myslet jiné věci, ten svět se změní.
Zázrak, ano.
Žijeme zázrak a nevíme o tom.
Ale to nevadí. Nevědět je dočasná věc.
Jen si totiž myslíme, že nevíme.
O čem si teď myslíte, že nevíte?
Že nevíte, co je vaše poslání a úkol tady na zemi?Že nevíte, jak to udělat, abyste byli vklidu?
A co když to víte?A co když pro to nemusíte nic dělat?
Co když je to jinak, než si teď myslíte?Co když je to mnohem jednodušší?
Buďte dnes prosím s touto otázkou:
Co když je to jednodušší, než si teď myslím? Prosím, živote, ukaž mi jednodušší cestu.
A pokud by to někde i tak neplynulo, zavolejte mi.
Vklidu.
David 🧿
JEĎTE SE MNOU NA VLNĚ