Hlavně správně + vaše úmysly

[Poslouchací verze těchto zpráv jsou tady…]

Je před námi úžasný měsíc. Mám rád toto období roku. Je v něm mnoho zajímavých přechodů a událostí.

Téma tradic a naší historie. Téma rodiny a rituálů. Návštěv a bytí spolu. Také zakončení a bilance roku. Vstup do nového období a naše záměry a úmysly.

Prostě je toho dost. Líbí se proto nezačínat nové období hned kalendářním 1.1. ale spíše tím astronomickým slunečním, který další rok tuším začíná 22.1.

Máme tedy celý krásný měsíc na naladění, co dál.

Mě tedy tahle otázka provází víceméně po celý rok, odpadá vše nefunkční a rodí se mnoho nového. Mám různá očekávání, ale největší zkušenost tohoto roku je: JE NEMÍT.

Ten krásný zítřek 21.12. navíc se slunovratem, silný postavením planet a kdo ví s čím dalším, věnuji tématu našich ÚMYSLŮ.
Budu živě 12:21 zde.

Co je u vaší mysli?
U jakého kola budete další rok stát?
S čím budete točit?
Jakým proudem se necháte unášet?

(Kdo chcete sdílet své dary s dalším lidmi a nebýt na to sami, zde sdílím více o projektu Game Changers. Máte čas. Není kam spěchat. Nalaďte se na to, co je vaše a pak hurá do akce. Těším se na jízdu…)

Čím více jsem chtěl jít letos ven, tím více mě to zároveň tlačilo zpátky do židle. Jakoby po nás život chtěl, abychom ověřili pevnost našich vnitřních základů. Abychom se vrátili domů a postavili se tam na pevnou půdu. Abychom vystavěli nové hodnoty pro naše životy tady na Zemi.

Můj úmysl tvořit Šťastné Česko a svolávat Povolané, aby k tomu přispívali prověřil i u mě hloubku samotných základů. Pokud chci kázat o štěstí, jak své štěstí prožívám? Pokud chci být příkladem někoho, kdo nese změnu, jak to dělám? Pokud chci zvát lidi k akci, jak konám já sám?

A přicházely mnohé odpovědi. I ty, které se neposlouchaly snadno, ale byly zvlášť podstatné. Přicházely také mnohé tlaky, aby něco nějak bylo. Některým jsem odolával, některým ne.

Zažíval jsem vzletné eufórie i hrubé pády, abych se pak mohl probrat a zůstat někde ve středu.

A tam je mi dobře.
Jak ja psáno na mé oblíbené bráně v Delfách. „Poznej sám sebe a ničeho příliš.“

A přesně to se mi letos dělo. A konec roku byl o druhé půlce.

Jedna věc s tím vším může vždy divoce zamávat. A to je snaha mít to vše správně. Neudělat chybu. Nešlápnout vedle. Tak ji hned vyřešíme.
NIC TAKOVÉHO NAŠTĚSTÍ NENÍ. A NIKDY NEBUDE.

Nelze udělat chybu. Je to vymyšlené. Vždy to dopadne dobře.

A tak vám přeji do dalšího měsíce, kdy budete tvořit své úmysly na další rok tři věci.

Ticho, klid a svobodu.

Ticho, ve kterém můžete slyšet, kam vás život vede. Co vám říká?
Klid, ze kterého může jednat a konat tady na zemi.
Svobodu dovolit si tvořit, hravě, pomalu, jednoduše a hodně se u toho smát a chechtat.

Zjistil jsem, že z těchto tří kvalit se ve vás zrodí něco obrovsky silného a nekonečného.

Je to akt vůle. Je to síla vůle života ve vás. Je to probuzení vaší dobré vůle.

A tím se pak stanete svou vůlí a naplníte definici, která mi k vůli ráno přišla:
Tichý vlivný akt dávající věci do pohybu.

Možná existuje jen toto místo, které skutečně v harmonii tvoří tady na zemi nebe.

Protože zbrklá a neustále intenzivní uspěchaná aktivita člověka unaví.
Protože neschopnost konat a jít do akce člověka paralyzuje a unaví stejně.

Proto je tam napsáno: Ničeho příliš. Protože bůh je v detailu.
Proto je tam poznej sám sebe. Protože to venku naše štěstí nedělá.

A jakmile se toto spojí a my si všimneme, že nemůžeme udělat chybu, že nemusíme nikam spěchat, že se můžeme bát a že můžeme konat a jít do akce. Věci se dají do pohybu, momentum roste a život se raduje.

Tak vám to do dalších dní ze srdce přeji:
Čekat, co má z ticha a klidu vzejít a zrodit se.

(Kdykoliv jsem příliš zatlačil na pilu, začlo se to sekat a nešlo to.)

Děkuji všem Povolaným, kteří jste inspirováni mou výzvou.
Děkuji i všem Povolaným, kteří zatím nechápete, o co jde.
Děkuji i všem Povolaným, co jste mi psali Davide, uzemni to.

A já říkám Ano. Děkuji vám. Vše se děje.
Někdy to chce čas vize stáhnout a mít jasno.

A pak to chce čas obklopit se lidmi, kteří si tu vizi zamilují, vezmou ty semínka a začnou sázet.
A pak mít odvahu jít z cesty. Zalévat, občas vyživit, ale hlavně nechat být. Let it go…

A pak se stane zázrak. Začne to růst, plodit, množit se.
Nemožné, dokud to není hotovo…
A vy nic neděláte, jen zíráte, koukáte a jste vděční.

Ještě předtím toho občas zasadíte strašně moc. Abyste to celé za chvíli vyházeli.
Někdy zase máte málo, tak vás chytne rapl a sázíte a sázíte.
A tak dokola.

A pak si všimnete.
Že stačí jen několik, málo, tak akorát, naučíte se to, zasadíte a čekáte… a stane se to.

Vše to výše znám. Je to jízda. Někdy tobogán a vy řvete!
Ale pak, až žblunknete a vynoříte se na hladinu, začnete se smát.

A jste šťastní.

Užijte si blažené dny.

David

PS:
Zkuste palačinky i se smetanou. Velká dobrota :)

PS2:
I dále jste zváni vy, kdo cítíte změnu a kdo nesete změnu. Kdo chcete pro-dávat a obklopit se inspirujícími lidmi, game changery, tvořit Šťastné Česko, milovat a z té lásky a štěstí konat, dejte mi tady o sobě vědět.

Také je po období textů zase čas točit videa. Tak jsem vám tam jedno kratší úvodní přidal… více budu sdílet pouze pro registrované.