Čerstvé zprávy z Jeruzaléma

Zdravím vás.

(Tentokrát ze Svaté země.)
Jsem na týdenním novoročním rozjímání (time off).

A zavítal jsem do Jeruzaléma a pak k Mrtvému moři.
No a musím napsat… (dnes více z vysoka).
Když tak meditujete na místě, kde se Ježíš modlil den před ukřižováním, pak jdete cestou, kde nesl kříž a pobudete na Golgotě, kde ho ukřižovali, nemusíte být křesťani a věřit v Ježíše Krista, aby se vás něco dotklo.
Ten příběh vás zpřítomní a zapne ve vás jiný režim. Aspoň u naprosté většiny z nás, co jsme tady. No a pak tam jenom tak jste a to stačí…
Víte, že nás spojuje něco nad námi a to něco umožňuje:

SPOLU ŽITÍ – SPOLU PRÁCI – SPOLU BYTÍ

V každém z nás je část, která chce mít, vlastnit, chce věci pro sebe, a tím potřebuje ostatní oddělit a separovat se… Jenže, když to delší dobu u sebe nerozpoznáme, otočí se to proti nám a my pak neprosperujeme a cítíme neklid.
Opak nám dá vnitřní pohodu, harmonii a bezpečí.
Uvedu pár příkladů, kde jen a pouze díky tomu, že se věcí dějí spolu, společně a dohromady, v komunikaci a v sounáležitosti, tak fungují.

Organizace

Chrám Božího hrobu tady spravuje 7 církví. Mají společnou věc, tak našli způsob. Jsou tady, nezabíjejí se, přijímají se a spolu žijí v míru. Jde to. Jak spolu dokáží různé skupiny komunikovat, ovlivňuje naše žití.

Člověk

Věděli jste, že počtem buněk je v člověku jen 10% buněk lidských? Zbytek jsou bakterie, viry, mikroorganismy. 90%. Žijí v nás a s námi. Resp. my žijeme díky nim a oni díky nám. Dochází k neuvěřitelnému spolu-žití a harmonii ve spolu-práci. Právě teď tihle kamarádi plují vaší krví, žijí ve střevech, plících, játrech, srdci. Jsou tam. Spolu-žijete. V jaké jste spolu harmonii, rozhoduje o vašem zdraví.

Stromy

Myslíte, že jsou hloupé a nemají rozum? Je potvrzeno, že různé druhy v lese spolu komunikují a podporují se. Pokud má např. některý z dubů méně světla, výživy, stojí na skále apod. ostatní to ví. Kořenovým systémem posílají svému druhovi to, co mu chybí. Spolu-pracují, komunikují, spolu-žijí jako jeden. Hm…

Tělo

Naše tělo má 40 biliónů buněk. Každou sekundu spolu promluví 100.000x. Každá buňka. To jsou trilióny operací se vteřinu. Dochází k okamžité výměně informací a k neustále harmonizaci. Možná inspirace pro komunikaci v našich společenstvích (partner, rodina, firmy, …)
Co tím chci říct je třeba jen to, abychom si kladli více otázek:
Musím vše udělat a zvládnout sám? Nemůže mi někdo pomoct? Nebylo by fajn s druhými častěji mluvit o tom co chci, co cítím a potřebuji? Kde vidím nerovnováhu a můžu přispět svou pomocí nebo potřebuji já pomoc? Jsme na život skutečně sami? Jsme od sebe jako lidé tak odděleni? Nebo nám něco neustále pomáhá a my jsme tak vždy v bezpečí? (i když to nevidíme nebo tomu nevěříme.)
Pár lidí se skrz tento tajemnější článek odhlásí. I to je fajn. Ale asi už tady ani nechci lidi, kteří furt jenom někam pádí a nenaslouchají.
Zastavme se. Naslouchejme. Spolu pracujme. Spolu buďme.
Když si ráno najdete chvíli a kouknete, jak vychází slunce, děje se to samo. Když si večer odchytnete západ a dáte si pauzu, něco se stane.
Když se zastavíte, všimnete si, že kolem se dějí zázraky. Ve vás, díky vám, všude kolem, v přírodě. V životě.
A nemusíte být Ježíš, ani kvůli tomu jezdit do Jeruzaléma.

Užívejte zimu.

PS: Pokud jste se ještě na startu roku nestihli zastavit a pobýt si s otázkou, co vlastně fakt chci v životě a tomto roce, proč to neudělat dnes…