Čas se pustit

Když se dál držíte větve, i když vás proud dávno táhne pryč, není se čemu divit, že nemáte úsměv na rtu, dobrou kartu, radost a potěšení.

A pak je čas se pustit.

Dnes se posunul čas. Co takhle se posunout s ním a pustit se, odevzdat se životu a tomu, kam nás vede?

Ne, nemyslím kam vás vede vaše chtění, vaše potřeby a to, jak chcete život mít a jak si ho představujete.

DOVEDETE TO VŠE, CO CHCETE NA CHVÍLI PUSTIT?

Jaké by to bylo, kdybyste nic z toho o čem si teď myslíte, že máte mít, aby….. nemuselo být.

PROSTĚ A JEDNODUŠE NEMUSELO.
(A přesto byste zažívali to, co chcete.)
Mohlo by to být tak  jednoduché?

Můžete mít vše, co chcete skutečně v životě prožívat hned teď? ANO.

To, co vám v tom brání je vaše chtění, vaše hlasy v hlavě, váš sajrajt, který jste si tam uložili.

Vím to, protože to mám úplně stejně a kdykoliv ty odpadky pustím a ony odplujou, nechám je být, jsem volný a svobodný a šťastný.

Prosím, vím že ty stejné hlasy to u vás teď nějak komentují a vím, že chce velkou odvahu odložit celé to vše, co jste desítky let budovali, střádali, ukládali, ale dovolte si to u umožněte si to aspoň na chvíli. Poznáte život sám.

Co kdyby vám vše, co prožíváte bylo dostupné, ale klidně v milionkrát větší intenzitě? A co kdybyste takový prožitek byli schopni prožít a ještě si ho užít? Dokonce by vás bavil.

Tak to je možné.

Zažil jsem stavy obrovského strachu, zmaru a deprese. A vím, že zvládnu víc.
Zažil jsem stavy nirvány, orgasmů a blaženosti. A vím, že zvládnu víc.

Ano, zvládnu, pokud nic z toho dál nebudu řešit, chtít a lpět na tom, řeknu ano, pustím a posunu se dál.

Odložím, co jsem si nastřádal, propustím to, co musím, měl bych, mám a chci.
Odložím tíhu svých vizí, které roky táhnu a smíčím za sebou a řeknu: „Běžte, jste volní….“.

A tím se nekonečně osvobodím a všimnu si reality kolem sebe. Všimnu si zázraků právě teď.

Jsme tak ponořeni do svých cílů, úkolů, vizí, potřeb, chtění a očekávání, že to, co máme od života automaticky a zdarma nevidíme. To myslí budhismus tím, že jsme odsouzení k utrpení. Tím utrpením je naše nekonečné chtění, které naše osobní mysl vyžaduje, abysme konečně byli „dost“. Ještě toto a toto a už to bude. Už to brzy bude…

NEBUDE.

Ušetřím vám čas, peníze a kus života. Nebude. Nic, co nemáte a není teď, nikdy v budoucnosti nebude.
Tak je život zařízený.

A mám k tomu dobrou zprávu. Vše, po čem bytostně toužíte už teď je. Už to tady je.
Jen si to nemyslíte, a tak to nevidíte a nemůžete to ani prožít.

VŠE PO ČEM ŽIVOT VE VÁS TOUŽÍ JE PRÁVĚ TEĎ TADY PŘESNĚ PRO VÁS.

Myslíte, že život touží po tom, až budete povýšení, až váš funnel více prodá, až dostavíte svůj vysněný dům, až partner, až děti, až vy…. je mi líto. Netouží po ničem z toho. A protože vy jste život, ani vy ve skutečnosti po ničem z toho netoužíte.

ŽIVOT A TÍM I VY TOUŽÍ PO TOM, ABYSTE TOTÁLNĚ A ABSOLUTNĚ PROŽÍVALI TO, CO SE VÁM DĚJE TEĎ.
Ne zítra, ne za rok, až tam bude to a to a to. Až po koroně, až po práci, až večer, až ráno… TEĎ.

Pro ty, kdo si všimnou, kam dnes ukazuji leží země zaslíbená, ráj a nebe na zemi.
A další desítky let totálního blaha, štěstí a životního naplnění.

Vy totiž nic z toho, co si myslíte, že chcete, nechcete.

Kdybyste teď stáli proti mě a já vám položil otázku: „Co chcete?“, co byste řekli?

Dovolte si prožívat a užívat vše, co vám život přinese do cesty a pak řekněte sbohem. Protože ve frontě už je další okamžik a s ním uděláte to samé, prožijete ho tak, jak jste zatím žádný okamžik neprožili, přímo a v takové plnosti, že se země zatřese. A vy pak řeknete, děkuji a pustíte ho dál.

Ne, nebudete už dál křičet a říkat ne, to nechci, to neznám, toho se bojím, to neumím, ne to nezvládnu, z toho mám strach.

NE. ŘEKNETE ANO ŽIVOTU A TEN VÁS OBOHATÍ TAK, ŽE ŽÁDNÝ BARÁK, AUTO, DĚTI, PARTNER ANI MILIÓN SE K TOMU NEPŘIBLÍŽÍ ANI NA MILIARDU SVĚTELNÝCH LET.

Ne, nebudete prosit a žadonit ano, to chci, to se mi líbí, to miluju, to si přeji, to chci napořád, to chci vlastnit, to mi nechej, to je nejvíc.

NE. PROTOŽE BYSTE SE OCHUDILI O DALŠÍ OKAMŽIK, KDE MŮŽETE PROŽÍT NĚCO MILIONKRÁT LEPŠÍHO.

Chápete? Proto je čas se pustit. Vše, co bylo bylo. A to co je, je. (trocha zenu :)

Všeho starého, nefunkčního a neschopného vám dát to, co skutečně od života chcete se pusťte.

Osvoboďte se přátelé, pusťte to VŠECHNO, ať si na to hlas v hlavě říká co chce.
Jste v bezpečí a nemůže se vám nic stát.

Můžete díky tomu ale prožít život, který stojí za to žít. A za to to stojí.

Děkuji.
David

PS:
„Beta podcast“ těchto nedělních zpráv máte teď zatím k dispozici na SoundCloudu.