Děkuji. Konečná.

[Poslouchací verze těchto zpráv jsou tady…]

…za tohle roční dobro-družství.

Všem vám čtenářům nedělních zpráv.
Byl to zážitek se s vámi dělit.

Stačilo to. Pro teď. Co bude dál? Nevím.

Odjíždíme s Alicí na výpravu a stát se může cokoliv…

A to je tak úlevné a svobodné. Dovolit, aby se mohlo stát cokoliv.
Chvíli nic nechtít a nikým nebýt a neohýbat svět a život podle sebe.

Prostě jen žít.

Možná je to ta nejvyšší svoboda, kterou hledáme.
A kterou nám život celou dobu dává.

Nemuset nic. Protože on to vše děje sám. A my si to máme jen užívat.
Neplánovat, protože on to vše plánuje za nás. A my můžeme být zvědaví.

Odolával jsem v několika vlnách celý rok. A možná i vy.

Pudilo mě to sem a tam, dělat toto a pak toto, přispívat a být užitečný, konat a něco dělat.

Dokonce jsem si našel trenéra a kouče, aby mě zvedl ze židle.
Měl jsem pocit, že se flákám, že je čas udělat něco pořádného.

Měsíce a měsíce jsem „na tom“ pracoval. Ale bylo z toho v realitě nic.

Udělal jsem pár menších věcí pro Mioweb. To jo.

V druhé vlně jsem si najal druhého kouče.
Přece není možné zůstat u nic.

A stvořil jsem Game Changery. A děkuji za ně.

Připomněli mi, že je možné tvořit a dělat cokoliv.
Že si můžeme vymyslet cokoliv a pak to dělat.
Že to může být naplňující, krásné i smysluplné.
Že to ve vás aktivuje skryté zdroje.
Že vás to naučí jít navzdory strachu.
Že můžete jít do akce, i když se vám nechce.
Že si můžete tvořit svět podle sebe.

Že můžete. Že máte volbu. Že není nic co musíte.

Jenže já tam to musím měl. I když jsem chvíli dělal, že ne.

Že už je přece čas.
Že musím udělat něco velko-lepého.
Že to musí stát za to a změnit to lidem život.
Že by to mělo být drahé a zajímavé.
Že je čas tvořit nové království a impérium.
Že je čas něco dělat.

A víte co?

Není čas. Možná ještě nebo zatím, ale ne teď a ne pro mě.
(Což může znamenat, že právě pro vás ten čas přišel.)

Proč?

Protože vždy máme volbu.
Protože  si tvoříme svůj svět.
A vy můžete taky.
Prostě můžete taky.

Ať si říká, kdo chce co chce.
Můžete dělat chyby.
Nemusíte dělat věci správně.
Můžete měnit rozhodnutí.
Můžete žít jednoduše.
Můžete si hrát.
Můžete žít pomalu.

Bude vás to možná stát peníze? Ano.
Budou si kolem vás klepat na hlavu? Ano.
Bude vaše ego křičet a vztekat se? Ano.
Bude vás to stát status a moc? Ano.
Zaplatíte cenu nejvyšší? Ano.

Zaplatíte částí své minulosti.

A vzdát se toho kým jste, čím jste byli, vzdát se vašeho života, to se běžně nedělá. Ne běžně v této společnosti. Občas ve filmech.

A právě proto je to čas od času potřeba udělat.

Vzdát se. Životu. Díky bohu.
Protože on to s námi naštěstí nevzdává nikdy.

A tak možná nebudu z těch, co vám bude psát v neděli do konce života a u toho dělat palačinky. Myslel jsem si to, ano. Jako si myslím spoustu jiných věcí…

Co se stane, když část po části odhodíte zátěže, které si životem táhnete? To nevím. Stojí za to to zjišťovat? Ano.

A tak Game Changery teď s láskou odkládám.
Možná tu byli chvíli jen proto, aby skutečně změnili pravidla hry.

Pro mě, pro vás, pro způsoby, jakými žijeme.

Čtenáři, kamarádi, přátelé.
Je to mnohem mnohem jedno-dušší, než jsem si myslel.

A jakmile přečtu ještě pár dalších kapitol, moc se těším, že budu s vámi opět sdílet.

Možná jsme povolaní ještě k trochu něčemu jinému, než jsem původně myslel.

Každý si neseme svůj kříž.
A každý máme možnost jej kdykoliv odložit. Jakmile si všimneme.
A to někdy chvíli trvá.

A tak na závěr ještě jedno:

Nebuďte na sebe přísní.
Nekritizujte se.
Ani nikoho jiného.

Jste úžasní. Jsme úžasní.
A můžete žít blaženě a šťastně.
Můžeme. Život je tak zařízený.
Je velmi velmi laskavý.

A přesně o tom byl tento rok.
Abychom se pustili všeho mrtvého.
Po čase uvidíme, jak laskavé to bylo.

Jen to pusťte. Jen se pusťte.
A proud života vás povede.

Děkuji.

Zbývá mi zařídit pár věcí.
Prodat jednu mou velkou lásku.
A užívat si nic, ze kterého se rodí vše nové.

To NIC. To NIC v každém z nás, ze kterého se rodí VŠE.
Těším se, co z něj přijde.

Jsem vděčný za něj. A za vás.

Přeji vám, abyste to své nic našli právě vy, pro sebe.
Co je to. Co vás láká. Co vás volá. To víte vy.
A máte k tomu naprosto vše, co potřebujete.

Protože tím tvoříte svůj svět.
Tím nejvíce přispějete nám.
A v takovém světě je radost žít.

Jste Povolaní přátelé.
Žít tenhle úžasný život.

Děkuji.
David