VKLIDU = SPIRIT = ZDROJ SÍLY

Mezi nebem a zemí je mnoho zázraků a "člověk vklidu" si to dobře uvědomuje. Tento díl ukáže, kde je zdroj toho, kdo opravdu jsme. Jaká síla nás tvoří a co je to duch každého z nás. Spiritualita a duchovní život není věc esoterická, je to věc nadmíru praktická a pro život nezbytná.

Objevujeme zdroj života

Ve chvíli, kdy se rozhodneme žít, ne jen přežívat, začneme růst. A náš růst nás zvedá, zvyšuje naše vibrace, naše touhy a přání. A tento růst nás vede až do míst, které nás do té doby třeba vůbec nezajímaly, nepotřebovali jsme je. Dříve ne. 

Až do této chvíle. Protože dále už nelze jít a tvořit po cestě jen napůl, chceme tvořit plně a celistvě. Chceme poznat nepoznané, chceme se ještě pevněji napojit na zdroj. Chceme poznat proud života a v tu chvíli příchází...

Podívejme se na pár myšlenek k tématu spiritualita ještě v podobě dalších slov. A když budete mít chuť, udělejte si uvedená cvičení a doporučení pro tento měsíc. Upozorňuji, že jakmile spiritualitě otevřeme dveře našeho vědomí, nelze je už zavřít, ale je to ta nejkrásnější věc na světě...

Mnoho slov, jeden význam

Spiritualita se dá jen prožít. Nedá se popsat, pojmenovat, onálepkovat, zaškatulkovat. Přesto má v lidském světě mnoho boxíků, škatulek a mnoho slov:
 
Spirit, síla, zázrak, kouzlo, magie, vědomí, vesmír, bůh, vyšší já, inteligence, zdroj, láska, moudrost, štěstí, dobro, osud, vnitřní hlas, intuice, vyšší princip, volání, bytí, duch, duše, mezi nebem a zemí, zdravý rozum, život.
 
Za mě je spiritualita to vše a ve všem je obsažena. V každé fázi života se k ní můžeme vztahovat jinak, vnímat ji jinak a jinak ji prožívat. A to je v pořádku. To je její dar. Můžeme se na ni 100% spolehnout, ale nemůžeme ji nikdy na jisto předvídat.
 
Spiritualita je naše spojení. Spojení se zdrojem a nejvyšší moudrostí, která nás vede životem, která je životem samým.

Každý jsme zažili chvíle naplnění, odevzdání, svobody, lásky, štěstí, vděčnosti, uznání, krásy. V každém z těchto okamžiků bylo přítomno plné spojení a naše vědomí spirituality.

A spiritualita říká, že tyto okamžiky jsou nám dostupné pořád, tento stav bytí, stav našeho systému, stav naší mysli je možné prožívat pořád. My si ho volíme, my se s tímto stavem spojujeme nebo se od něj odpojujeme. To je vše.

Spiritualita je zde, ať si o ní myslíme cokoliv, ať jí věříme nebo ne, ať ji chápeme nebo ne. Spirit tu je. Protože spirit je naší podstatou, naším rodičem, jsme jím a tvoříme jeden velký zázrak.

A to píšu s plným vědomím, že tato slova u vás můžou vyvolávat různá hnutí a pocity a spuštět programy odporu, neporozumění, názorů a jiných pohledů. To vše je v pořádku.

Totální svoboda tvořit

Spiritualita je duch a duše věcí, lidí a situací. Říkáme to má DUŠI, ale neumíme to popsat přesně. Nějaký předmět, umělecké dílo, produkt, člověk, situace, atmosféra. Má to duši, líbí se nám to, je nám s tím dobře. Snažíme se to vyjádřit, ale pak řekneme prostě: “Má to duši.\" A je jasno.

Spiritualita je vidět obyčejné naprosto neobyčejně.

Je nalézt v obyčejnosti neobyčejnost život.
 
Spiritualita je naše schopnost prožívat plně každý okamžik života a vidět magii přítomného tvoření.
 
Spiritualita je naprosto totální a absolutní, jedinečná a ultimátní svoboda tvorby.
 
Můžete naprosto vše a nemusíte vůbec nic. To je pro mě osobně definice spirituality. Nejosobnější zážitek potkat se a cítit něco vyššího jsem zažil před lety na mé cestě na Bali. 
 
Tehdy jsem tam odjel, abych našel něco, co mi bytostně chybělo. KLID. Prostě jsem potřeboval najít klid, vnitřní mír, klid v duši. A zde je mé sdílení a zážitek, který mi přišel jako odpověď...

Přirozenost ducha

 Největší světoví lídři a hrdinové historie se vždy zabývali oblastmi spirituality a ukazovali jejím směrem. Ukazovali na ducha, někam ZA běžné vnímání našili smysly.

Ukazovali na naši schopnost vidět, kdo skutečně jsme, jaká je naše podstata a zdroj našeho bytí.

 
  • Spiritualita je znovuobjevení toho, kdo jsme, kdo jsme byli a vždy budem
  • Znamená moci úplně všechno a nemuset vůbec nic
  • Spiritualita je naše schopnost všímat si, uvědomovat si, být si vědomý
Proto se spiritualita někdy označuje jako úroveň vědomí. Pokud jsme si vědomi toho, jak věci fungují, pak s nimi můžeme taky nějak nakládat.
 
Pokud jsme nevědomí, nakládají věci s námi bez našeho vědomí a my máme pocit, že se stáváme obětí věcí. Že jsme ve vleku okolností. To ale nemůže být nikdy pravda. Vždy a úplně jsme my tvůrci. My jsme autory a tvoříme si naši realitu.
 
Označuji toto vědomí čtyřmi výrazy.
 
TO ONI - TO JÁ - TO MY - TO JEDNO
 
Jsou to jisté stupně vývoje vnímání našeho života. První velmi nevědomá fáze je pro mnoho lidí svět, kde se jim věci dějí, kde se jim život děje a stávají se obětí vnějších okolností. Lidé kolem jim nerozumí a kvůli nim nemůžou být šťastní, okolnosti jim nepřejí a kdyby se jim neděly ty nepříjemnosti, měli by klid a byli by v pohodě. 
Nebyli, nemá to nic společného s věcmi tam venku. Děje se to tam uvnitř. A když si toho lidé všimnou přejdou do TO JÁ. Všimnou si, že oni můžou. Že když se skutečně rozhodnout, věci se dějí. Že když něco chtějí a vytrvají, dojdou tam. Najednou vidí, že to oni způsobují situace a prožívají to, co si o nich myslí. Není nic, co by nemohli, ego je zde velmi mocné, jde si za svým a tvoří a koná a vědomí JÁ MŮŽU je velmi silné.
 
Po ní přichází nové vědomí. Často poté, co člověk prošel svými cíly, naplnil si svá hmotná přání, zažil a prožil si své Já můžu, uvidí, že sám v tom není a nikdy nebyl, že se jeho život děje skrz spolu-práci, skrz další lidi, skrz vztahy, spolu-bytí a spolu-tvoření. V tu chvíli začne vnímat druhé a jejich pomoc a uvidí, že TO MY vše tvoříme a jako lidstvo máme velkou moc, když si nasloucháme, respektujeme se a milujeme.
 
Nejvyšší formou je pak chvíle, kdy rozpoznáme, že vše JE JEDNO. Že ať já nebo on, to nebo ono, ve všem je přítomen duch tvoření a duše života a že vše je spojeno v jedno a jeden systém, který dýchá. Mý v něm realizujeme naše nádechy a výdechy v životě a to dohromady je jedno. Vše je jedno.

Spiritualita - Mentalita - Realita

Když uvidíme, že je realita našeho života jen zdánlivá. Že možná není vůbec tak reálná, jako jsme si mysleli. Když uvidíme, že to, co ji pro člověka reálnou tvoří jsou úplně jiné věci, než si celý život myslíme. Pak dojdeme probuzení, procitnutí, osvícení.
 
Realitu našeho života tvoří  SPIRITUALITA a MENTALITA.
 
Ne že bych vám doporučoval vejít do cesty autobusu a křičet, že není reálný, že je to jen mentální a spirituální prostor. :) To bysme sami pocítili, jak reálná může být realita a skutečnost života, kterou spirit a mysl tvoří.
 

Vědomí

Lidským bytostem byly dány dary. I úrovně vědomí.
 
Lidským bytostem byly dány vyšší vibrace vědomí než například v živočišné říši zvířatům, nebo v rostlinné říši rostlinám, nebo v nerostné říši. Tam všude je přítomno vědomí, jen v jiné kvalitě - v jiné úrovni vibrace. Stejně tak bohům a andělům a jiným bytostem, jimž jsme jména zatím ani nepřiřadili, bylo dáno vyšší vědomí, než má většina lidí.
 
Zní to šíleně, že? Věřit na anděly, vyšší bytosti a bohy. Ale já jsem uvěřil, když jsem si všiml, že to je jen a pouze jiná uroveň vědomí, že má schopnost vědomí jako lidské bytosti může být zatím omezená, ale kdyby nebyla a já bych ji rozšířil, pochopím a uvidím i věci, které mi byly zatím skryté. (A to zažívám v životě pořád, pořád objevuji.)

Hmota vibruje na nižších frekvencích než myšlenka nebo než duch.

Spiritualita znamená vnímat i vibrace, být si vědomý vibrací. Vědomý si našeho pocitu. Vysoká úroveň vědomí nám umožňuje vibrovat vysoko. A ze zákonů rezonance tak přitahovat věci a situace podobných frekvencí. Žába k žábě sedá.

Pokud by úroveň našeho vědomí byla dostatečná pro absolutní tvoření, neměli bychom žádné protichůdné a záporné vibrace, odporující myšlenky, pak bychom na všech úrovních zhmotňovali naše přání na myšlenku. Okamžitě.

Pokud by nám byl dán dar naprostého vědomí, pak bychom ovládali např. všechny jinak nevědomé pochody v tělě a sami bychom ho řídili. Takto za nás inteligence tuto práci jaksi přebírá, resp. my jsme součástí té inteligence, která řídí naše těla, ale nejsme si toho plně vědomi. Byť na ni naprosto spoléháme.

 
K tomuto tématu doporučuji skvělé a dávné učení z dob hermetismu - Kybalion. Dovoluji si zde uvést PDF, které jsem na internetu našel - Božská magie. Vydalo i nakladatelství Synergie, ale dle mých informací, je výtisk rozprodán. Tak  hledejte někde v antikvariátu.
 

Dobrý pocit

Naši schopnost spojit se se zdrojem, napojit se na vyšší vědomí můžeme měřit. K tomu nám slouží emoce a pocity. Můžeme zjistit, jak moc jsme napojení na zdroj právě v tomto okamžiku.
 
Jak se teď cítíte?
 
Zdá se to primitivní a přiliš jednoduché, ale některé věci není potřeba zesložiťovat. Pokud se necítíme dobře, nemáme dobrý pocit, pak to znamená, že náš systém není v optimálním stavu.
 
A protože optimální stav je stav naší původní přirozené spirituality - naší přirozené mysli, pak pokud se necítíme dobře, musí to znamenat, že své přirozenosti a dobrému pocitu něčím bráníme.
 
Přirozený stav bytí je nezatížený našimi myšlenkami a příběhy, odehrává se v plném prožívání přítomného okamžiku, kdy je náš lidský systém něco jako průtokový ohřívač, který skrz smysly přijímá informace, my je prožíváme a s plným vědomím je prociťujeme.

Častěji se ale chováme spíše jako bojler, kterým myšlenky a prožitky neprotýkají, ale ve kterém zůstavají a to pak způsobuje všemožné problémy, kterým říkáme strachy, špatné pocity, stíny, utrpení, traumata atd.

 
Více se tomu budeme věnovat v dalším díle, kde uvidíme, jak naše mysl a mentalismus ovládá každý náš pocit a tvoří naši realitu.

Jsme Bůh?

Jsme my, vy, já, každý z nás Bohové?
 
Když jsme jedno, jsme celým vesmírem, absolutním vědomím, jsme Bůh?
 
Ano i ne.
 
Je můj nehet u malíčku mé nohy David Kirš? Ano i ne. Je součástí bytosti, které říkám David Kirš. Tvoří tuto bytost. Je sou-částí této bytosti a spolu-tvoří ji, je částí jí. Tak rozumím tomu, že i my jsme součástí a spolu tvoříme Boha, jsme částí Boha a skrz nás se Bůh projevuje. Jako se i David Kirš projevuje jako nehet u malíčku.

 

Cestou splněných přání, tvořením nemožného, tvoření všeho z nic

U procesu tvorby a zhmotňování našich přání a tužeb je spiritualita klíčovým prvkem. Spiritualita umožňuje.
 
Když tuto mohutnou sílu tvorby využijeme ve svém životě a zaměříme na ni pozornost, začne nám sloužit. Stane se naším nejvěrnějším manažerem a pomocníkem. Díky ní a naší pozornosti budeme postupně zhmotňovat naše přání.
 
Každá vaše touha se stane zadáním pro vesmír a spiritualita se postará, aby vibrace vašeho přání byla realizována.
 
K realizaci musí dojít. S vaším plným vědomím by k ní došlo okamžitě. S vašimi odporujícími myšlenkami, s vašimi nevědomými záměry a podvědomými strachy vaší mysli, je realizace v realitě našeho světa a lidského života odkládána resp. to je důvod proč se nám přání někdy neplní.
 
Nejste si vědomi, že spousty našich nevědomých záměrů používáte proti sobě a proti našemu přání, touhám a snům. Zdá se to jednoduché, že? A taky je. Když identifikujeme svůj špatný pocit, uvědomíte si ho, všimneme si tak, že jsme se odpojili od zdroje, že jsme nejspíš spustili sadu příběhů a myslíme na něco, co nás odpojuje a způsobuje nám to to těžké pocity.
 
Ty pocity si způsobujeme tím, na co myslíme a tím se odpojujeme od zdroje a tím mizí dobrý pocit. Emoce a pocit je jen indikátor, jak právě jdeme cestou splněných přání nebo jsme se otočili opačným směrem. Jdeme proti a odporujeme.
 
Na co myslíte a co si o věcech, situacích a lidech myslíte, to se vám pak v životě a v realitě odráží a vesmír a spirit nemůže jinak, že vám záměry vašeho myšlení stvořit v realitě. Dejte si pozor, jak se právě cítíte, díky tomu, na co myslíte. 24h denně tím tvoříte svou cestu životem.

Bože, použij mě

Spiritualita říká: “Bože, použij mě.”
 
Je to naslouchání nejvyšší moudrosti a vedení. Vnitřnímu hlasu, který nás vede životem nejmenšího odporu skrz naše dary. Když se necháme Bohem někam poslat, obvykle je to dobrá volba - je to naše poslání.
 
Můžeme se na to 100% spolehnout. Nemůžeme předvídat, jak to bude vypadat a co se stane a co zažijeme. Ale jistě zažijeme něco o čem pak můžeme říci: “Bože děkuju, žil jsem, prožíval jsem každý okamžik a mělo to smysl.”

Život je, jaký je

Spiritualita je naše schopnost přijímat věci takové jaké jsou. Brát život takový, jaký je.
 
Protože on nemůže být nikdy jiný. Věci jsou jak jsou. Když něco je, tak to je. A když chcete změnit něco, co je, tak se budete jen trápit. To co je, už nemůžeme změnit. To můžeme jen přijmout.
 
Přijmout to co je, je vědomá spiritualita. Přijímání je spirituální chování. Když nepřijímáme, odporujeme a ztrácíme energii. Umění je věc přijmout a pak ji změnit, resp. udělat v ní další krok.
 
Neměníme nikdy to, co je. Jen vytváříme něco nového. Změnit, co právě je, není možné. Okamžik, kdy věc je, je teď. A v dalším okamžiku můžeme vytvořit cokoliv nového. To je totální svoboda tvorby, kterou nám spiritualita ukazuje. To je zázrak spirituality a krása života.

 

Odkazy na další cestu

Cesta spirituality je tak jedinečná a nekonečná, je tak intimní... a to je na ni krásné. Není obsažena v jedné pravdě, je v pravdách nás všech.
 
Jistě si najdete své autory a zdroje, inspiraci pro svou spiritualitu. Zde pár směrů za mě.
 
Celé téma úrovní vědomí je krásně dobrodružné. Zde například, jak viděli situaci Májové.
 
Moderní pojetí předkládá velký současný filosof Ken Wilber a jeho Integrální vědomí.
 
Kdykoliv zapomenu, kdo jsem, pak mi to připomene Eckhart Tolle a jeho kniha.
 
Vzpomínám také na knihu Jak se dožít sta let, kde je spiritualita přítomná a vyfotil jsem vám jednu stránku, kde se uvádí obyčejné denní praxe, které mohou být krásně spirituální.
 
\"\"
 
V Bhůtánu jsem před časem poslouchal nahrávky Wayene Dyera a velmi oblažovaly můj spirit. Zde jsou knihy v češtině.
 
Příběh Budha v podání Deepaka Chopry je krásné dílo o cestě hledání pravdy a spirituality. Taky už to vypadá jen na antikvariát.
 
Součástí této akademie je i má kniha Zlatý rok. Celá první část se více méně věnuje tématům spirituality. Pokud máte chuť se zahloubat a trochu filosofovat, pokračujte touto knihou, ke stažení zde.
 
Za mě osobně je pak celý Budhismus a jeho podstata krásnou cestou do středu spirituality. Každé náboženství, když ho oddělíme od přebujelé a umělé formy, od nánosů a nepravd, ukazuje dovnitř, k bohu a spiritualitě. Každé.

Doporučené cvičení

Všímejte si spirituality života. Dopřejte si na to i zvlášťní block time v dalších týdnech.

Odpojte se od běžného světa, dopřejte si čas pro sebe, ticho, klid, pohodu a dobrý pocit. Dejte si dva dny pro sebe o samotě a pozorujte život, všimněte si života a spirituality svého vlastního života.

Toto cvičení z mé knihy Zlatý rok si pak v těchto dnech udělejte:

CVIČENÍ: ZASTAVENÍ ČASU. HODINA VĚČNOSTI. (60 minut) 

Najděte si místo, kde můžete být hodinu sami, nikým nerušení. Buď doma, nebo venku, nejlépe v lese, ale teple se oblečte, podle ročního období. Cvičení mě naučil Zdeněk Weber a dělal jsem ho poprvé na mužské skupině na kopci nad Lorienem. Je úžasné. Dojděte na místo, kde cvičení zahájíte. Připravte si do kapsy mobil nebo stopky nebo jen koukněte na hodiny, než začnete. Nastavte jednu hodinu. 60 minut.

Pokud jste doma v pokoji, i to je ok. Postavte se. Velmi uvolněně a pohodlně se postavte, rovnoměrně na obě nohy. Uvolněte hlavu, ramena, ruce, trup, zadek, nohy. Můžete se protřepat, pokud potřebujete.

Hluboce dýchejte. Nádech, výdech. 10x. Po celou dobu stůjte uvolněně, v rámci vašich fyzických možností.

Začněte si všímat věcí kolem sebe. Dělejte jen pomalé pohyby. Celý systém zpomalte a nejlépe zastavte celé tělo. Mysl se pomalu přidá. Všímejte si věcí kolem…

Židle, která stojí před vámi. Možná to není jen židle, slovo židle. Možná je to více. Možná má ta židle i svůj příběh, svůj vlastní život. Možná pod nálepkou slova je nějaký materiál. Dřevo. A to dřevo někde rostlo. Možná mnoho let. A byla doba, kdy ta židle nebyla. A pak měl někdo myšlenku. Někdo se rozhodl si zakouzlit a vymyslel, že by mohl vyrobit židli. A z toho nic, z té myšlenky a touhy vytvořit židli, se vydal najít vhodné dřevo. A použil to dřevo, které desítky let někde rostlo. Koupil ho a začal konat a tvořit, pracovat a truhlařit a vyrobil židli. A tu židli pak prodal a vy jste ji koupili a teď ta židle stojí tady, před vámi…

A z úplně obyčejné židle, kterou jste doma viděli už 1 000x, je jiná židle. Možná se změnila před vašima očima, možná to je najednou jiná židle, židle s příběhem, s vlastním životem, se svou hloubkou bytí židlí. A možná je příběh vaší židle úplně jiný.

A možná koukáte v lese na keř nebo na lavičku nebo na jiný strom a každá ta věc vypráví svůj příběh. A vy jste při tom. Jste teď součástí jejího příběhu. Všimli jste si, že existuje. Dali jste jí svou pozornost a své vědomí. Všimli jste si jí.

A v této hloubce všímavosti buďte prosím až do doby, kdy čas na cvičení vyprší. Možná se budete ošívat, možná žádné příběhy neuvidíte, možná vás to nebude bavit, dokonce to budete považovat za nesmysl, možná možná možná… To vše je celkem jedno.

Prostě jen pozorujte, co se vám honí hlavou, a staňte se VŠÍMAVOSTÍ samotnou. Buďte VŠÍMAVOST SAMA. Buďte tím nejvšímavějším kouzelníkem pod sluncem. Buďte lepší než Sherlock Holmes, všimněte si každého detailu vašeho světa, vaší cesty, na které se právě nacházíte.

Až dokončíte toto cvičení. Sedněte si a napište si své dojmy a popište, čeho jste si všimli: __________________________________________________________

Bude skvělé, pokud se odvážíte posdílet své uvědomění kouzelníka s dalšími čtenáři Zlatého roku. A tak napište prosím na www.zlatyrok.cz/vsimavost, co se vám přihodilo, do komentářů na stránce. Připomenu, že i pokud jste si náhodou nevšimli vůbec ničeho a nepřihodilo se vám nic, i to je fajn příběh ke sdílení.

Na závěr...

Toto pojednání chci zakončit dvěma obrázky. Narazil jsem na ně při tvorbě tohoto dílu. Možná je v nich esence slov výše, nějaký odraz spirituality, nějaký duch nevím...

Vím ale, že vy víte. Že víte, co je spiritualita, vědomí, bytí pro vás, i když to třeba neumíte popsat.

A tak s ní pojďme dál vklidu životem.

David 🧿